Tato výstava se nám tematicky hodí, právě probíráme s 1. ročníkem Bibli. Náhle jsme byli obklopeni počátkem minulého století a s úžasem jsme hleděli na prastaré nástroje a pomůcky k zasetí a sklizení obilí (pravda, poznávání různých druhů klásků nám vůbec nešlo). A co teprve složitý proces zadělávání chleba - obvykle ve velkém, musel vystačit na 2-3 týdny. Kupodivu se nikdy nezkazil. Však byl také ve velké úctě. Zajímavé bylo i vybavení dobové kuchyně. Některé kusy nádobí pamatujeme u svých babiček a prababiček. Pak jsme si sedli na balíky slámy a sledovali autentický film z 30. let 20. století. Je krásné, že někoho napadlo zdokumentovat tak zdánlivě obyčejnou věc. A když jsme viděli, kolik dalo práce, než se z pece vytáhl voňavý nazlátlý bochník, pochopili jsme, proč si naši předci tohoto božího daru tolik vážili. Však přece platí ono biblické - v potu tváře chléb náš vezdejší dobývat budeš.