24. 6. 2013 se druhé ročníky zúčastnily vzdělávacího programu občanského sdružení Respekt a tolerance. V našem regionu se odehrál životní příběh ne nepodobný tomu, jenž znáte z Deníku A. Frankové. Zatímco dojemný osud rodiny Frankovy z Holandska zná zásluhou brzkého zveřejnění po válce celý svět, osud Wolfových z Mohelnice zůstal díky komunistickému režimu dlouho nepovšimnut.
Felicitas Wolfová ale emigrovala a z deníku svého bratra rekonstruovala události z let 1942-45. Díky odvaze obyčejných lidí z Olomoucka se rodina dlouho skrývala v lese a po nejrůznějších usedlostech, přestála zimu, hlad, otřesné hygienické podmínky a strach. Nešťastnou náhodou byl sedmnáctiletý Otík v dubnu 1945 zatčen, mučen, a když nikoho neprozradil, byl 20. 4. 1945 zaživa upálen. Jeho matka se shodou okolností v jeden květnový den dozvěděla, že ztratila dva syny - Ottu a Kurta (ten padl jako velitel československé jednotky na východní frontě). Matka poté ochrnula a sestra Felicitas byla za několik let označena za „zrůdu kapitalismu”.
Poté jsme ještě navštívili Památník A. Kašpara. Tam jsme vyslechli příběh, jak se z totálně chudého chlapce z Bludova díky náhodnému setkání stal uznávaný a vyhledávaný ilustrátor, který si v Lošticích postavil letní sídlo, protože okolní krajina mu byla nevyčerpatelnou inspirací. Kašparovy kresby v učebnicích, v dílech Jiráska či Němcové, Baara, Herrmanna jsou dnes předmětem sběratelského zájmu. I nám se moc líbily.